K zabezpečení správnosti jednání o rozhodování svých orgánů přijalo Stavební  bytové družstvo, sídlo Chrudim, Moravská 281 tento

 

 

JEDNACÍ ŘÁD

 

Část I.

Úvodní ustanovení

 

 

Čl. 1

            Jednací řád družstva upravuje postup orgánů družstva při jejich jednání a rozhodování. Jeho ustanovení jsou závazná pro všechny orgány družstva.

 

Čl. 2

            Základní ustanovení o orgánech družstva, zejména jejich druhy, složení a pravomoc, jsou obsaženy ve stanovách družstva.

 

Část II.

Obecná ustanovení

 

Čl. 3

1. Orgány družstva jsou voleny ve smyslu platných stanov družstva. Představenstvo a kontrolní komise jsou voleny na shromáždění delegátů, výbory samospráv na členských schůzích samosprávy.

2. Výběr kandidátů do orgánů družstva se řídí stanovami družstva.

 

Čl. 4

            Způsob ustavení pomocných a mimořádných orgánů družstva je upraven v části VIII. a IX. tohoto jednacího řádu.

 

Čl. 5

1. Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech, které dle stanov družstva  spadají do jejich kompetence.

2. Orgány družstva jednají kolektivně na schůzích, na které se musí zvát všichni  členové orgánů.

3. Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném pořadu jednání a o záležitostech navržených do pořadu jednání jednou třetinou členů družstva, kontrolní komisí, popřípadě třemi delegáty, na kterých se orgán dodatečně usnesl.

 

4. Jednání orgánů spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno rozhodnutím. Jednání je třeba vést tak, aby byl náležitě zjištěn  skutečný stav věci a aby přijatá rozhodnutí byla konkrétní a přesvědčivá.

5. Orgány družstva rozvíjejí svoji činnost plánovitě, jednají a rozhodují v souladu  s platnými právními předpisy, stanovami a vnitřními směrnicemi družstva.

 

Čl. 6

            Orgány družstva posuzují a vyřizují písemné podněty členů družstva podle obsahu podnětu, I když jsou nesprávně označeny.

 

 

Čl. 7

1.  Orgány družstva rozhodují usnesením. Usnesení je přijato, hlasuje-Ii pro ně potřebná většina přítomných členů orgánů. Při rovnosti hlasů není návrh přijat.

2.  Způsobilost orgánů k usnášení, jakož I ke stanovení potřebné většiny členů orgánů k přijetí usnesení, upravují stanovy družstva. Pro posouzení způsobilosti orgánů k usnášení je rozhodující stav v okamžiku hlasování.

 

Čl. 8

1.  Člen orgánu družstva se podílí na jednání orgánu tím, že předkládá návrhy, vyjadřuje se k předneseným návrhům, předkládá pozměňující nebo doplňující návrhy a hlasuje o předložených návrzích.

2.  Osoba, která je oprávněna účastnit se jednání orgánu družstva s hlasem poradním, může se vyjadřovat k předneseným návrhům a předkládat pozměňující nebo doplňující návrhy.

3.  Vyjádření popřípadě pozměňující nebo doplňující návrhy mohou být podávány  nejpozději do skončení rozpravy. Po skončení rozpravy formuluje předsedající,  popř. předseda návrhové komise, konečné znění návrhu usnesení. Při hlasování  se hlasuje nejdříve o pozměňovacích návrzích, v opačném pořadí než byly podány.

 

Čl. 9

1.  V orgánech družstva se hlasuje veřejně. Volby představenstva a kontrolní komise jsou tajné, nerozhodne-Ii nejvyšší orgán družstva, že se konají veřejným hlasováním.

2.  Každý člen orgánu má pouze jeden hlas. Člen orgánu nebo jiný člen či jiná osoba pověřená zastupováním člena na základě plné moci musí hlasovat osobně. To neplatí, hlasuje-li na členské schůzi  samosprávy za člena jeho zákonný zástupce (např. opatrovník).

3.  Na schůzi nejvyššího orgánu družstva se při veřejném hlasování hlasuje zpravidla zvednutím pozvánky nebo mandátového lístku.

 

Čl. 10

1.  Při jednání o záležitostech členů postupují orgány družstva především v součinnosti s těmi členy, jichž se jednání dotýká tak, aby skutečný stav věci byl náležitě zjištěn.

2.  Má-Ii se při jednání rozhodovat o záležitostech člena družstva na základě jeho  podnětu, orgán družstva přezkoumá, zda podaný podnět obsahuje všechny  potřebné náležitosti. Je-Ii podnět neúplný, vyzve orgán družstva člena k doplnění podnětu a ve věci samé nejedná. Podnět člena družstva orgán projedná teprve po jeho doplnění.

3.  Má-Ii se při jednání orgánu družstva rozhodnout o opatřeních sankčního charakteru za nesplnění povinnosti člena družstva, musí být dána členu možnost, aby se k zamýšlenému opatření vyjádřil. Jestliže je to účelné, může být člen přizván  k projednávání věci. To neplatí při předpisu poplatku z prodlení za opožděnou  úhradu nájmu nebo za služby s nájmem spojené.

 

Čl. 11

     Rozhodnutí orgánů družstva, která jsou obecného charakteru a dotýkají se  všech členů družstva (samosprávy) se zveřejňují způsobem stanoveným představenstvem družstva.

 

Čl. 12

1.  Rozhodnutí orgánů družstva, dotýkající se jednotlivých členů družstva, se oznamují těmto členům.

2.  Rozhodnutí SD či představenstva, dotýkající se dalších orgánů družstva, se oznamují těmto orgánům.

3.  Rozhodnutí, při kterém je přípustné odvolání, musí být vyhotovena písemně a  doručena do vlastních rukou. Rozhodnutí, proti kterému je možné podat stížnost,  nebo kterým se členům uděluje výstraha, musí být vyhotoveno písemně a doručeno členu doporučeným dopisem.

4.  v písemném vyhotovení rozhodnutí orgánů družstva musí být uvedeno kdy a  kým bylo vydáno a koho se týká. Rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o právu podat odvolání. Odůvodnění není třeba, vyhovuje-Ii se  v rozhodnutí zcela žádosti člena.

 

Čl. 13

1.  Rozhodnutí, proti kterému se již nejde odvolat nebo podat stížnost, nabývá právní moci dnem doručení.

2.  Rozhodnutí, které je v právní moci, je závazné a nemůže být změněno orgánem, který je vydal.

 

Čl. 14

1.  Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva, jakož i proti rozhodnutí předsedy představenstva o vyřazení ze svépomocné výstavby,  má člen právo podat písemné odvolání do tří měsíců k nejvyššímu orgánu  družstva. Odvolací lhůta počíná běžet dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek.

 

2.  Za včas podané se považuje I odvolání, které bylo podáno po uplynutí stanovené lhůty, nejpozději však do tří měsíců od doručení rozhodnutí, jestliže se člen  řídil nesprávným poučením orgánu družstva o odvolání, nebo jestliže poučení o  odvolání nebylo dáno.

3.  O odvolání rozhoduje nejvyšší orgán družstva. Představenstvo může o odvolání  rozhodnout samo, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví.

4.  Orgán družstva je povinen o odvolání rozhodnout bez zbytečných odkladů.

5.  Odvolání k nejvyššímu orgánu družstva je přípustné I proti zamítavému rozhodnutí představenstva o přihlášce občana za člena družstva.

Čl. 15

     Proti rozhodnutí představenstva dotýkajícímu se práv a povinností člena družstva, u něhož stanovy nepřipouštějí odvolání, může člen podat písemnou stížnost do  patnácti dnů ode dne doručení rozhodnutí. Stížnost nemá odkladný účinek.

 

Čl. 16

     Orgány družstva jsou povinny věnovat náležitou pozornost jednání o stížnostech  a podnětech členů a občanů, zejména jsou povinny tyto stížnosti a podněty vyřizovat včas, a to způsobem, který je upraven ve zvláštních předpisech.

 

Čl. 17

1.  Nejvyšší orgán družstva může změnit nebo zrušit pravomocné rozhodnutí představenstva na základě návrhu kontrolní komise družstva, podaného do tří měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí.

2.  Orgán družstva, který přezkoumává rozhodnutí podle odst. l, změní nebo zruší  přezkoumávané rozhodnutí, odporuje-li stanovám družstva nebo jiným předpisům. Přitom dbá na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena.

3.  Orgán, který rozhodnutí přezkoumává, vychází z právního stavu a ze skutkových  okolností v době, kdy bylo rozhodnutí vydáno. Nemůže proto rozhodnutí změnit  nebo zrušit, jestliže se po jeho vydání dodatečně změnily rozhodující skutkové  okolnosti, z nichž původní rozhodnutí vzešlo.

 

Čl. 18

1.  Průběh jednání všech orgánů družstva musí být zachycen v zápise, který vždy  obsahuje;

a)  místo a datum jednání - konání schůze,

b)  pořad jednání,

 

c)  údaje o počtu přítomných členů, přizvaných účastníků a výslovné konstatování, že schůze byla schopná usnášet se,

d)  plné znění přijatých usnesení.

2.  Zápisy vyhotovuje zapisovatel jmenovaný předsedou orgánu nebo členem orgánu, který schůzi řídil. Zapisovatelem je člen orgánu, může jím však být I pracovník družstva. Zápisy podepisuje předseda nebo člen orgánu, který schůzi nebo jednání řídil, zápisy ze schůze nejvyššího orgánu družstva podepisují dva ověřovatelé, zvolení delegáty. Podpisem odpovídají podepsaní funkcionáři za  pravost a správnost zápisu.

3.  Originály zápisů se ukládají odděleně od ostatních písemností družstva. Jednotlivé listy musí být průběžně stránkovány. Předseda orgánu je povinen zajistit,  aby jednotlivé listy zápisu nemohly být vyměněny.

 

Čl. 19

1.  Družstvo doručuje svým členům písemnosti zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem, a to na adresu, kterou člen sdělil.

2.  Doručení písemnosti doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutné pouze v případech určených stanovami nebo tímto jednacím řádem.

3.  Povinnost družstva doručit písemnost doporučeným dopisem je splněna, jakmile  pošta písemnost doručí, nebo jakmile ji vrátí družstvu z poslední známé adresy  člena jako nedoručitelnou. Tato povinnost je splněna I tehdy, jakmile je písemnost doručena funkcionářem nebo pracovníkem družstva a člen jetí převzetí písemně potvrdí.

4.  Povinnost družstva doručit písemnost do vlastních rukou je splněna;

a)  při doručování písemnosti funkcionářem nebo pracovníkem družstva, jakmile  člen jetí převzetí písemně potvrdí,

b)  při doručování poštou, jakmile pošta písemnost do vlastních rukou doručí. Účinky doručení nastanou I tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí družstvu jako  nedoručitelnou a člen svým jednáním doručení zmařil nebo jestliže člen přijetí písemnosti odmítl.

 

Čl. 20

1.  Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro jetí počátek.

2.  Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.

3.  Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochybnostech za to, že nová lhůta počíná  dnem, který následuje po uplynutí lhůty původní.

4.  Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním  dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

5.  Lhůta pro podání je zachována, jestliže písemnost byla v poslední den lhůty doručena určenému adresátu nebo jestliže byla podána na poštu.

6.  Představenstvo promine ze závažných důvodů zmeškání lhůty, požádá-li o to  člen do patnácti dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání a učiní-li v téže  lhůtě zmeškaný úkon. Představenstvo může této žádosti přiznat odkladný účinek.  Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.

 

 

 

 

 

 

Část III.

Nejvyšší orgán družstva

 

Čl. 21

1.  Nejvyšším orgánem družstva je shromáždění delegátů.

2.  Schůzi nejvyššího orgánu družstva svolává představenstvo nejméně jedno  ročně.

3.  Pozvánky na schůzi nejvyššího orgánu družstva musí být zaslány nejpozději osm  dnů před konáním schůze všem zvoleným delegátům.

4.  Pořad schůze nejvyššího orgánu družstva navrhuje představenstvo, navrhovaný  pořad musí být uveden na pozvánkách.

5.  Členové představenstva a kontrolní komise se shromáždění delegátů zúčastní ze své funkce. Pokud nebyli současně zvoleni za delegáty, mají při jednání pouze hlas poradní.

 

Čl. 22

1.  Jednání nejvyššího orgánu zahajuje předseda nebo pověřený člen představenstva. V úvodu seznámí přítomné s návrhem pořadu jednání. Po schválení pořadu jednání jmenuje zapisovatele, nechá zvolit ověřovatele zápisu, mandátovou, návrhovou a případně volební komisi.

2.  Jednání nejvyššího orgánu družstva řídí předseda nebo místopředseda či pověřený člen představenstva podle schváleného pořadu jednání. Ke každému projednávanému bodu pořadu jednání probíhá diskuze. Po diskuzi provede předsedající shrnutí připomínek a formuluje návrh usnesení. Toto se může schválit samostatně Ihned nebo na závěr jednání SD.

 

Čl. 23

1.  Mandátová komise ověřuje oprávnění přítomných k účasti na jednání nejvyššího orgánu družstva. Podává zprávu o počtu přítomných podle prezenční listiny a o počtu oprávněných osob k hlasování. V závěru své zprávy se mandátová komise vyjadřuje, zda je jednání nejvyššího orgánu družstva usnášení schopná.

2.  Mandátová komise sleduje, zda je schůze způsobilá se usnášet I v době hlasování a dbá o správnost hlasování.

 

Čl. 24

1.  Návrhová komise připravuje návrh usnesení podle výsledků jednání. Návrh usnesení zpravidla obsahuje:

a)  stanovisko k předneseným zprávám představenstva a kontrolní komise (např. ke zprávě o činnosti, hospodaření a pod.),

b)  stanovisko k opatřením navrhovaným v revizní zprávě,

c)  schválení ročního výkazu, roční účetní závěrky, návrhu na rozdělení zisku nebo způsobu uhrazení ztráty družstva.

2.  Rozhodnutí přijatá v průběhu jednání se stávají součástí usnesení.

3.  Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přitom. delegátů.

 

Čl. 25

1.  Volební komise předkládá nejvyššímu orgánu družstva návrhy pro volbu členů představenstva, kontrolní komise a delegátů na konference a sjezdy SČMBD.

2.  Předseda volební komise na výzvu předsedajícího schůze uvádí a zdůvodňuje jednotlivé návrhy a seznamuje přítomné s charakteristikami jednotí. kandidátů.

3.  Volební komise zajistí, aby v případě tajné volby byla učiněna potřebná organizační opatření k řádnému průběhu volby.

 

 

Čl. 26

1.  Volby představenstva a kontrolní komise se zařazují na pořad schůzí nejvyššího orgánu družstva v roce, v němž končí funkční období dosavadních orgánů.

2.  Ve smyslu § 194 odst. 2 obch. zák. doplňovací volba členů představenstva nebo kontrolní komise na zbytek funkčního období musí být uskutečněna do tří měsíců poté, kdy nastala potřeba doplnit orgán.

3.  Rozhodne-li shromáždění delegátů, že volby budou veřejné, může také rozhodnout o tom, že se bude hlasovat o celém návrhu najednou.

4.  Pro tajné hlasování je třeba připravit předem potřebné množství kandidátních  listin a umístit volební schránku na odděleném místě.

5.  Každý delegát má právo vyjádřit své stanovisko k navrženým kandidátům a doporučit změny. Při tajném hlasování mohou delegáti předložené kandidátky upravovat, škrtat navrhované kandidáty a doplňovat nové kandidáty na stanovený počet. Při veřejném hlasování se o navržených změnách hlasuje napřed.

6.  Volby řídí předseda volební komise. Členové volební komise sčítají hlasy odevzdané podle způsobu volby. Způsob sčítání při veřejném hlasování stanoví  předseda komise podle dané situace.

7.  Při tajném hlasování odevzdají delegáti hlasovací lístky do volební schránky. Po  skončení hlasování volební komise sečte odevzdané hlasovací lístky, srovná  s počtem vydaných lístků, s počtem přítomných podle prezenční listiny a podle  zprávy mandátové komise. Vyřadí neplatné hlasovací lístky, tj, lístky, na nichž  jsou uvedeni kandidáti nad stanovený počet a sečte platné hlasy odevzdané  pro jednotlivé navržené kandidáty. Hlasovací lístek je platný I tehdy, byly-li  v něm učiněny škrty, aniž by byl připsán nový kandidát. Zvoleni jsou kandidáti,  kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Ke zvolení je však vždy potřeba nadpoloviční  většiny přítomných delegátů.

8.  Volební komise sepisuje o volbě zápis, v němž vyznačí všechny skutečnosti uvedené v odst. 7, tj. počty přítomných, počty vydaných hlasovacích lístků, počet  platných a neplatných hlasovacích lístků a počty hlasů, odevzdaných pro jednotlivé kandidáty. Zápisy tvoří součást zápisu ze shromáždění delegátů a podepisují jej všichni členové volební komise. Poté předseda volební komise vyhlásí  výsledek voleb.

9.  V případě, že některý kandidát neobdrží nadpoloviční počet hlasů a tím celkový počet nebude naplněn, provede se doplňovací volba, avšak veřejným hlasováním. Kandidáty jsou ti, kteří se obdrženými hlasy nejvíce přiblížili nadpoloviční většině. Zvolen je ten, kdož při dodatečné volbě obdrží hlasy nadpoloviční  většiny přítomných delegátů. V případě, že ani při opakované volbě nebude  žádný kandidát zvolen a nebude-li celkový počet zvolených nižší, nežil určují  stanovy družstva, volby se ukončí s tím počtem členů orgánů družstva, kteří obdrželi potřebnou nadpoloviční většinu hlasů a orgán bude pracovat v tomto  počtu členů.

 

Část IV.

Představenstvo

 

Čl. 27

1.  Ustavující schůze představenstva se uskuteční bud v průběhu jednání shromáždění delegátů, které se na tu dobu přeruší nebo po skončení jeho jednání. Na ustavující schůzi je volen předseda a místopředseda z členů představenstva,  popřípadě se rozdělí další funkce (např. předsedové jednotlivých komisí).

2.  Ustavující schůzi zahajuje a řídí předseda volební komise nebo nejstarší člen  představenstva. Po svém zvolení další průběh schůze řídí zvolený předseda.

 

 

 

3.  O průběhu ustavující schůze, o volbě předsedy a místopředsedy a o rozdělení  funkcí ostatním členům představenstva se pořizuje zápis, jehož družstvem ověřený opis je jedním z podkladů pro zápis do obchodního rejstříku.

4.  Nově zvolené je i představenstvo, jehož všichni dosavadní členové byli zvoleni  i pro další funkční období. Ustavující schůze tohoto představenstva musí být uskutečněna v plném rozsahu dle výše uvedených podmínek.

 

Čl. 28

     Jednání představenstva družstva probíhá podle následujících zásad.

1.  Schůzi představenstva svolává a řídí předseda (místopředseda), popřípadě pověřený člen představenstva.

2.  Návrh pořadu schůzí představenstva stanoví předseda v souladu se zpracovaným programem činnosti družstva. Členové představenstva mohou předložit návrh na doplnění pořadu schůze.

3.  Pořad schůze má dodržovat tento sled: 

a)  schválení návrhu pořadu schůze,

b)  schválení zápisu z předcházející schůze,

c)  kontrola plnění úkolů a usnesení představenstva, 

d)  projednání záležitostí zařazených na pořad schůze.

4.  Jednotlivé záležitosti předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla  ten, kdo je předkládá. Současně předkládá návrh usnesení.

5.  Rozpravu k návrhům řídí předsedající. Rozpravu ukončí, jestliže by jetí pokračování bylo neúčelné. Je-li třeba na základě rozpravy změnit návrh usnesení, shrne předsedající výsledky rozpravy a formuluje nový návrh. Po skončení rozpravy  dává předsedající o návrhu hlasovat.

6.  Představenstvo projednává záležitosti převážně podle písemných dokladů. Rozsah písemných dokladů je určován povahou předkládaných zpráv a návrhů.

7.  Návrh usnesení obsahuje znění úkolu, jméno člena představenstva nebo pracovníka družstva odpovědného za splnění úkolu a lhůtu ke splnění úkolu.

8.  Písemné zprávy podepisuje ten, kdo je předkládá, popřípadě ten, kdo je zpracoval.

9.  Písemné podklady pro jednání představenstva se členům popřípadě dalším účastníkům jednání předkládají tak, aby se s nimi mohli včas seznámit.

 

Čl. 29

1.  Předseda představenstva organizuje a řídí činnost představenstva. Připravuje  návrhy pořadu jednání jednotlivých schůzí představenstva a organizuje práce  spojené s přípravou jednání. Rozhoduje o přizvání dalších účastníků jednání a  o tom, které otázky a zprávy mají být předkládány písemně a ústně.

2.  Předseda řídí jednání představenstva podle zásad stanovených tímto jednacím  řádem.

3.  Předseda jedná jménem představenstva navenek a spolu s dalším členem  představenstva podepisuje za družstvo právní úkony, pro které je předepsána  písemná forma.

4.  Předsedu v době jeho zaneprázdnění nebo nepřítomnosti zastupuje místopředseda představenstva v plném rozsahu jeho pravomoci.

 

Část V.

Kontrolní komise

 

Čl. 30

1.  Ustavující schůze kontrolní komise se uskuteční bud v průběhu jednání shromáždění delegátů, kdy se jeho jednání přeruší, nebo Ihned po jeho skončení. Na  ustavující schůzi je volen předseda a místopředseda komise.

 

2.  Ustavující schůzi zahajuje a řídí člen volební komise nebo nejstarší člen komise.  Po svém zvolení další průběh schůze řídí zvolený předseda.

3.  Nově zvolená je i kontrolní komise, jejíž všichni členové byli zvoleni i pro další  funkční období. Ustavující schůze této kontrolní komise k volbě předsedy a místopředsedy se musí sejít i v tomto případě.

4.  O průběhu ustavující schůze, o volbě předsedy a místopředsedy a o rozdělení  funkcí ostatním členům komise, se pořizuje zápis.

 

Čl. 31

     Jednání kontrolní komise družstva probíhá podle následujících zásad:

1   Schůzi kontrolní komise svolává a řídí předseda (místopředseda), popřípadě pověřený člen kontrolní komise.

2.  Podklady pro jednání schůzí kontrolní komise, zejména zprávy o vykonaných  prověrkách, kontrolách a revizích, jakož I návrhy na opatření, připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří  také Informují komisi o průběhu prověrek a kontrol.

3.  Návrh pořadu schůzí kontrolní komise stanoví jetí předseda. Členové kontrolní  komise mohou předložit návrh na doplnění pořadu schůze.

4.  Pořad schůze má dodržovat tento sled:

a)  schválení návrhu pořadu schůze,

b)  schválení zápisu z předcházející schůze,

c)  kontrola plnění úkolů a usnesení kontrolní komise, 

d)  projednání záležitostí zařazených na pořad schůze,

e)  informace o jednání představenstva a zajišťování úkolů družstva.

5.  Předkládané zprávy o kontrolách, prověrkách a revizích obsahují zejména: 

a)  program prověrky,

b)  souhrnné zjištění o nedostatcích a jejich příčinách s uvedením za ně odpovědných osob,

c)  návrh opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

6.  O návrhu opatření k odstranění nedostatků rozhoduje kontrolní komise usnesením.

 

 

Čl. 32

1.  Závěry prověrek projedná předseda kontrolní komise s odpovědnými pracovníky a představenstvu družstva předkládá návrhy na odstranění zjištěných nedostatků včetně postihů.

2.  Nepřijme-li představenstvo návrh kontrolní komise na opatření k odstranění zjištěných nedostatků nebo nesplní-li představenstvo přijatá opatření, je kontrolní  komise oprávněna požádat představenstvo o svolání nejvyššího orgánu družstva.

3.  Předseda kontrolní komise jedná za kontrolní komisi a podepisuje jetí usnesení. 

4.  Předsedu v době jeho zaneprázdnění nebo nepřítomnosti zastupuje místopředseda kontrolní komise v plném rozsahu jeho pravomoci.

 

Část VI.

Samosprávy

 

1.  O zřízení samosprávy a o okruhu jetí působnosti rozhoduje shromáždění delegátů na návrh představenstva.

2. Činnost samosprávy řídí představenstvo.

3.  Ustavující členskou schůzi samosprávy svolává na základě usnesení shromáždění delegátů představenstvo. Musí na ni pozvat všechny členy, kteří jsou do samosprávy zařazeni. Pozvánky na ustavující členskou schůzi samosprávy se zasílají nejméně osm dní před konáním členské schůze. Písemnou pozvánku členům  může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích tabulích samosprávy.

4.  Na pozvánce musí být uveden pořad ustavující schůze, který zahrnuje zejména: 

a)  projednání rozsahu činnosti samosprávy a jetí úkoly,

b)  volbu výboru samosprávy, popřípadě volbu delegátů na shromáždění delegátů družstva,

c)  datum a místo konání schůze a výslovné upozornění, že se ustavující členská  schůze samosprávy může konat o 15 minut později za každého počtu účastníků, jestliže se ve stanovenou hodinu nesejde nadpoloviční většina členů  zařazených do samosprávy.

5.  Ustavující členskou schůzi samosprávy řídí pověřený člen představenstva.

 

Čl. 33

1.  Na členské schůzi samosprávy se scházejí členové družstva zařazení do příslušné samosprávy.

2.  Členská schůze samosprávy se může usnášet jen o záležitostech spadajících do  okruhu působnosti samosprávy.

3.  Členskou schůzi samosprávy svolává jetí výbor podle potřeby, nejméně však jedenkrát do roka. Schůzi řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy.  V případě, že členskou schůzi svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva.

4.  O průběhu členské schůze se pořizuje zápis. Stejnopis zápisu předává výbor samosprávy představenstvu do osmi dnů.

5.  Členská schůze samosprávy, na níž mají být voleni delegáti na shromáždění delegátů, se musí konat tak, aby výbor samosprávy mohl jména a adresy zvolených delegátů oznámit představenstvu alespoň 15 dní před konáním shromáždění delegátů.

6.  Pozvánky na členskou schůzi musí kromě data, místa a pořadu jednání obsahovat I upozornění, že se členská schůze samosprávy může konat o 15 minut později za každého počtu účastníků, jestliže se ve stanovenou hodinu nesejde nadpoloviční většina členů, zařazených do samosprávy.

 

Část VII..

Výbor samosprávy

 

Čl. 34

1.  Členy výboru samosprávy volí členská schůze samosprávy na dobu pěti let ze  členů příslušné samosprávy.

2.  Pokud člen výboru samosprávy odchází mimo okruh působnosti samosprávy, je  povinen podat žádost výboru samosprávy o zproštění z funkce člena výboru.

3.  Bezprostředně po svém zvolení si výbor samosprávy na své ustavující schůzi zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a rozdělí další funkce.

 

Čl. 35

1.  Pro svolání a jednání schůzí výboru samosprávy platí obdobně ustanovení článků 28 a 29 tohoto jednacího řádu.

2.  Stejnopisy zápisů ze schůzí výboru samosprávy předává výbor samosprávy představenstvu družstva do osmi dnů.

3.  Schůze výboru samosprávy svolává jeho předseda podle potřeby.

4.  Předseda výboru samosprávy organizuje a řídí činnost výboru samosprávy a zabezpečuje pravidelný styk mezi představenstvem a výborem samosprávy. Účastní se na pozvání schůzí představenstva.

5.  V případě zaneprázdnění nebo nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda nebo jiný určený člen výboru samosprávy.

 

 

Část VIII.

Pomocné orgány

 

Čl. 36

1.  K lepšímu zajištění své činnosti vytvářejí orgány družstva své pomocné orgány,  které však nemají rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který  je ustavil.

2.  Působnost pomocných orgánů určuje orgán, který je zřídil.

3.  Členové pomocných orgánů jsou voleni nebo jmenováni orgánem, který je zřídil. Je-li pomocný orgán jmenován, může být jeho členem I nečlen družstva.

4.  Pro jednání pomocných orgánů platí přiměřeně ustanovení tohoto jednacího  řádu.

5.  Pomocné orgány jsou stálé nebo dočasné.

 

 

 

Část IX.

Rekonstrukce a dodatečné vyhotovení spisu a jiné dokumentace

 

Čl. 37

1.  Spisy a jiné dokumenty družstva, které byly zcela nebo z části zničeny, nebo se  ztratily, rekonstruuje, jestliže je to třeba, orgán, funkcionář nebo pracovník družstva, z jejichž činnosti původní dokumenty vzešly. Případně orgán, funkcionář či  pracovník družstva, v jejichž funkční nebo pracovní náplni tato činnost v době  rekonstrukce je.

2.  Při rekonstrukci spisů a jiných dokumentů družstva se vychází ze všech zachovalých a dostupných písemných materiálů jiných orgánů a organizací, které s rekonstruovanými spisy a jinými dokumenty souvisí a z nichž lze obsah rekonstruovaných spisů a jiných dokumentů spolehlivě dovodit. Vyjímečně lze rekonstruovat i na základě písemného sdělení osob, pokud nejsou pochybnosti o jejich  nestrannosti.

3.  Rekonstruovaný spis nebo jiný dokument družstva se v záhlaví výrazně označí  slovem 'REKONSTRUKCE'. V poznámce se uvede, na základě jakých písemných  materiálů popřípadě sdělení k rekonstrukci došlo.

4.  Ustanovení odstavce 1 až 3 platí I pro dodatečné vyhotovení spisů a jiných dokumentů, které v důsledku nečinnosti družstva nebo jeho předchozího nesprávného postupu nebyly vyhotoveny.

 

Část X.

Závěrečná ustanovení

 

Čl. 38

1.  Dosavadní jednací řád družstva ze dne 9. 12. 1985 se zrušuje.

2.  Tento jednací řád byl přijat shromážděním delegátů konaném dne 8. 12. 1994.

3.  Tyto doplňky a změny doplňují jednací řád ze dne 8. 12. 1994 a byly přijaty na shromáždění delegátů konaném dne 30. 9. 2002.

 

 

 

                                                                                                Mgr. Ondřej Ševčík, v. r.

                                                                                                předseda představenstva